Vzpomínky na satelitní televizi před dvaceti lety
Vzpomíná si někdo na to, kolik stála jenom samotná anténa? Přes 7000 Kčs. Kolik stál konvertor? Dvakrát tolik. A satelitní přijímač, kterým se dalo přijímat pár západních analogových stanic v luxusní kvalitě? I dva roční platy… Koupit se daly z inzerátů, které vycházely v sobotní příloze Rudého práva Haló sobota.
Po revoluci se ale ceny zařízení výrazně snížily, začal vycházet odborný časopis s televizními programy, ve kterých nás pan Bradáč uváděl do tajů signálů z orbitální země dráhy. A do kterého zasílali fotky televizních obrazovek nadšenci, kterým se podařilo svými více než dvoumetrovými parabolami nalovit takovou exotiku, jako Írán a vysílání z afrických států v C pásmu. Na běžné diváky se valily takové televizní stanice, jako například Screensport, Lifestyle, RTL s původním vějířkovitým logem, Eurosport, švýcarský kódovaný Teleclub s poměrně složitým kódováním na rozdíl od tupoučké ochrany, kterou používal FilmNet 24 a nějaké C pásmo byl jen zbožný sen. Vzpomínáte na analogové Sky One, Sky Movies, MTV, Pro 7, Sat 1, 3sat? Mnohé z nich vysílají dodnes.
|
Magicky na mě působily švédské televizní stanice, které na Astře 1A vysílaly v tajemném D2-MAC. Byl jsem tehdy kluk, a tak se mi nikdy nepodařilo tímhle televizním systémem, navíc zakódovaným, proniknout, protože otec zásadně odmítl investovat spoustu peněz do pokoutného dekodéru. Vzpomínáte na to, když jste na vašich satelitních přijímačích Amstrad, Technisat atd. přijímali pouhých 10 – 11 nekódovaných programů? Ve stereu na frekvencích 7,02/7,20 MHz?
Kromě programů na Astře se začaly objevovat i první stanice na Eutelsatech. Nejzajímavější pro mě byl Superchannel, i když plný černobílých rybiček. Krásně hráli Turci a Arabové s kanály TRT-INT a MBC. Pamatujete na kanály jako Show TV, TeleOn, pár hodin denně vysílající PIK z Kypru na 7° východně? Nebo tehdy ještě volný Discovery Channel na 27° západně a jak krásné bylo kódování španělských kanálů v Nagravision? Nebo italských RAI? To byly časy, když jste kvůli jednomu slušně hrajícímu kanálu museli přetáčet ohromnou parabolu přes půlku orbitu a kdy se seznamy satelitních kanálů přetištěné povětšinou z německých časopisů stávaly pro lovce kanálů biblí. Kdeže jsou ty chvíle, kdy jsem automatickým prohledáváním celého Ku pásma hledal nové televizní kanály a sporadicky se podařilo nějaký najít. A dneska? Zapnete satelit v osm večer a než probrousíte všemi kanály, které máte, je půlnoc a můžete jít spát…
Jak to bylo na úplném počátku První vypuštěné satelity měly své rádiové aparatury (nicméně pouze pro vysílání dat, někdy i přijímání povelů – ne však pro předávání dat od jednoho pozemního cíle druhému). Protože se o možnosti využití družic pro komunikace již dříve hovořilo, první satelit s tímto úkolem startoval v prosinci 1958. Přibližně rok poté, co lidstvo vypustilo na oběžnou dráhu první umělou družici. V prosinci 1958 byla vypuštěna družice SCORE (Signal Communications Orbit Relay Equipment), která vážila 68 kilogramů. Pohybovala se po nízké eliptické dráze a pracovala pouhých dvanáct dní. Nicméně i tak se zapsala do historie jako první komunikační družice, když zprostředkovala pozdrav amerického prezidenta Eisenhowera celému světu. Princip „komunikace“ byl jednoduchý: družice přijala data, uložila je do svého palubního magnetofonu - a ve stanoveném čase a nad stanoveným místem je odvysílala.
Ještě v roce 1960 se do vesmíru dostala první komunikační družice světa v takovém pojetí, jak ji známe dnes. Byl to satelit Courier-1B (1A byl zničený při explozi nosné rakety Atlas), který v reálném čase přijímal data, zesiloval je a ihned vysílal. Pohyboval se – podobně jako všechny výše uvedené družice – na nízké oběžné dráze. Což mj. znamenalo, že nemohl být používán nepřetržitě, ale vždy jen několik minut. A ještě jednu „slepou uličku“ zde musíme zmínit, a to projekt West Ford realizovaný v roce 1963. Tehdy byly do vesmíru umístěny miliardy měděných jehliček o délce 2 cm a průměru 0,038 mm. Ty byly „vysypány“ na oběžné dráze a měly kolem naší planety vytvořit jakýsi reflexní obal, který by odrážel rádiové vlny na podobném principu jako třeba družice Echo. Nápad nefungoval, jehličky zůstaly ve vesmíru – a některé z nich krouží vesmírem dodnes, čímž se přidaly k dlouhé řadě kosmického smetí.
V roce 2001 byl na pozici 28.2 st. vých. zaparkován satelit Astra 2D, který je využíván vysílateli BBC a ITV. Je určen výhradně pro oblast Velké Británie. Došlo také k založení SES Global v Lucembursku, která pod sebe spojila všechny dosud vzniklé společnosti včetně SES Astra, které právě tento operátor pohltil. Již v té době vlastnila SES Global 41 aktivních satelitů. Nejdůležitějším milníkem z pohledu českého satelitního diváka byl ale pravděpodobně až rok 2002, kdy Astra vynesla na pozici 23.5 st. vých. první družici, kterou byla Astra 3A. Toto „parkoviště“ je v současné době používáno českými i slovenskými platformami CS Link i Skylink. V roce 2004 přichází další technický milník. Divákům je představena televize ve vysokém rozlišení obrazu, tzv. HDTV. Na pozici 23.5 st. vých. bylo zahájeno vysílání belgického kanálu Euro1080 (Češi si museli počkat ještě další čtyři roky).