Vyberte si výchozí měnu:
Začněme ale od začátku. Žehlení žehličkami vzniklo poměrně pozdě, zhruba v 15. století. Předtím se prádlo válečkovalo a lisovalo. Tvar žehlicí desky se špicí vpředu a rovnou zadní hranou najdeme již u prvních dochovaných žehliček, které se nahřívaly na plotně či ohništi a žehlilo se s nimi dokud nevychladly. Později se používaly žehličky s dutinou, do které hospodyňka vložila žhavé uhlíky, a tak žehlička měla vlastní zdroj tepla. Teprve se zavedením elektrického proudu byl objeven princip žehličky vyhřívané pomocí odporového topného tělesa, který je využíván dodnes. Jeho hlavní výhodou je možnost regulace teploty, o kterou se stará nastavitelný termostat. Ten je dosud ve většině přístrojů bimetalový a udržuje teplotu s přesností okolo 20°C, což je dostačující. V některých nejmodernějších přístrojích se prosazuje elektronické řízení teploty, které funguje s přesností až 1°C a umožňuje i další funkce.
Suché žehlení
Mám na mysli žehlení bez páry, které umožňuje každá žehlička, pokud páru vypneme, nebo do ní nenalijeme vodu. Napařovací žehličku takové použití nepoškodí. Dodnes se vyrábí několik málo modelů žehliček, určených jen pro suché žehlení. Snad jedinou jejich výhodou je to, že jsou o trochu lehčí, levnější a skladnější. Žehlení bez páry je ale obtížné, proto se při použití těchto přístrojů většinou žehlí přes kus navlhčené látky. To však má výhodu. Při žehlení choulostivých látek tak nedochází k jejich vyleštění hladkou plochou žehličky a proto tento princip využijeme i při parním žehlení. Žehličky bez napařování tedy z pochopitelných důvodů postupně mizí.
Napařování je pohodlné
Vyrábění páry přímo v žehličce je možné díky odlišné konstrukci žehlicí desky, která v sobě skrývá labyrint, vedoucí páru k otvorům různě rozmístěným po celé ploše žehlicí desky. Pára vzniká v parní komoře, vytvořené přímo v tělese žehlicí desky. Do ní je přes nastavitelný ventil přikapávána voda a tak vzniká větší či menší množství páry, podle toho jak je ventil nastaven. Kromě toho ústí do parní komory také pumpička, kterou je přiváděno větší množství páry pro parní ráz. Ten účinně pomáhá, pokud při žehlení narazíme na nějaké více pomačkané místo. Větší množství páry vlákna rychle uvolní a přinutí je držet požadovaný tvar.
řez žehličkou Electrolux
Z toho vyplývá, že čím více páry přivádíme, tím lépe a rychleji se většina látek poddá. To je hlavní důvod, pro který se při profesionálním žehlení používají takzvané parní generátory, o kterých ještě bude řeč.
Parní ráz využijeme také při svislém napařování, které je v poslední době oblíbenou funkcí žehliček. Při tomto způsobu žehlení je například košile pověšena na ramínku a páru vyráběnou parním rázem na ni vypouštíme z malé vzdálenosti bez dotyku látky, která se působením páry rovná. Tento způsob žehlení vyžaduje podstatně větší množství páry, proto je energeticky náročnější, ale šetrnější k prádlu. Některé tkaniny z hodně mačkavých materiálů tímto způsobem dobře vyžehlit nejdou.
Výroba páry
Výroba páry uvnitř žehlicí plochy není technicky bez problémů. Při její výrobě jde z fyzikálního hlediska o přeměnu skupenství vody, které si žádá poměrně vysoké množství energie. Tu bere z horké žehlicí plochy a tím ji značně ochlazuje. Voda potřebuje k přechodu z kapalného do plynného skupenství 2257 kJ/kg, což je značné množství energie, kterou musí žehlička dodat, jinak by došlo k ochlazení žehlicí desky a snížení účinnosti žehlení. Proto je u parních žehliček důležitý vyšší příkon, který se v praxi pohybuje u žehliček normální velikosti okolo 2000 až 2600 W. U žehliček pro suché žehlení postačoval příkon kolem 1000 W.
Vodní kámen to je prevít
Do převážné většiny moderních žehliček lijeme vodu z vodovodu, takže logicky vzniká otázka jak je to s vodním kamenem. Ten pochopitelně při odpařování vody zůstává v parní komoře, která se musí čistit, nebo je odstraňován ještě před tím, než se do ní voda dostane.
K odvápňování vody pro žehlení jsou využívány odvápňovací kazety nebo tyčinky. Kazety obsahují speciální granule, které dovedou na svůj povrch vázat soli obsažené ve vodě. Kazetu musíme jednou za čas vyměnit, protože již nepojme větší množství solí. Podobně odvápňovací tyčinka je vyrobena ze speciálního materiálu, na kterém se vodní kámen usazuje. Tu postačí očistit delším ponořením do kyseliny citronové nebo octa.
Dalším způsobem je odstranění vodního kamene z odpařovací komory pomocí samočistících mechanizmů. Ty fungují tak, že žehličku zahřejeme na nejvyšší teplotu a poté vytáhneme ventil páry, což umožní vniknutí velkého množství vody do parní komory.
Všudypřítomná elektronika
I do oboru žehlení se prosazuje řízení pomocí elektroniky. Zde je využívána zejména pro hlídání bezpečnosti při žehlení a úspory energie. Pokud žehlička delší dobu stojí v odložené poloze, nebo leží bez pohybu v pracovní či jiné poloze, elektronika ji vypne. Zpravidla jsou reakční časy nastaveny na 30 sekund při nebezpečí a 8 minut při nečinnosti. Některé přístroje využívají elektroniku také k přesnému řízení teploty a jejímu zobrazování na displeji.
napařovací žehlička | žehlička s generátorem | parní generátor | |
pára (g/min) | 0 - 40 | 0 - 70 | 0 - 120 |
parní ráz (g/min) | 100 | 200 | 200 |
příkon (W) | 2000 | 3000 | 2200 |
objem zásobníku vody (ml) | 300 | 400 | 1600 |